|
Historie ch. st. Drofa není tak dlouhá. Začíná roku 1987.
Prvními odchovy byli němečtí ovčáci.
První byla fenka jménem Trixi Clark. Zpočátku jsem
neměla chovatelské ambice. Vždy mě bavil výcvik psů a práce s nimi. Od roku 1972 jsem cvičila německé ovčáky, labradorské retrívry, i tzv. „bezpapíráky“.
Se svým ovčákem jsem měla složenu jednu z prvních záchranářských zkoušek.
Realizovala jsem předvýchovu slepeckých vodících psů. Občas jsem se zapojila
i do předvýchovy štěňat pro celní správu. Bavilo mě pořádat různé kynologické
akce i výchovu branců – psovodů. S přibývajícími lety jsem přešla
na kynologickou činnost poněkud klidnější a méně fyzicky náročnou,
a to je chov psů.
V roce 1990 k nám do smečky přibyla fenka
jménem Bina z Královské stolice, malá kníračka pepř a sůl od paní
Vítězslavy Mathesové z Mokrovrat. Bohužel už jsou obě fenky v „psím nebi“.
Binečka byla zakladatelkou chovu kníračů ch. st.
Drofa. Nesmírně si ji cením. Byla to skvělá máma a dala mi exteriérově
kvalitnější odchovy než byla ona sama. Odešla na věčnost koncem srpna 2004 a mě
běhá po zahradě několik jejích skvělých potomků. Z prvního vrhu zůstala fenka
jménem Anuschka Drofa. Byla prvním štěňátkem malého knírače pepř a sůl, které
se u nás narodilo. A pak to šlo geometrickou řadou. Občas
se nějaké štěňátko vrátilo zpět, někdy jsem řešila adoptivní majitele v případech
úmrtí majitelů. Například i při povodních 2002, kdy uplaval náš Paris s povodňovou
vlnou a zase byl nalezen o 60 km po proudu. Přežil, ale domů se vrátit
nemohl. Nyní žije blažený psí život u Sokolova.
Můj život s malými knírači je protkán spoustou
přenádherných zážitků i milých přátelství, navázaných přes psy. Vzpomínám na paní
Miloslavu Havlínovou. Byla to moje poradkyně chovu. Usnadnila mi vklouznout mezi
chovatele. Její rady byly vždy „nad zlato“. Bohužel již 7 let se musím bez
jejích rad obejít a pilně studovat a všímat si. A vytvořit
si svůj soukromý chovatelský archiv. Od ní k nám přišla fenka jménem
Monny Subava, střední kníračka pepř a sůl.
Přívětivá vousatá psí dáma.
Dalším člověkem je paní Libuška Stikarovská – ch. st. Moldau North. Ona mi ukázala
cestu, kudy jít dál. Její knírači byli tím, co mě motivovalo. A ne vždy to bylo
v souladu s představami starší generace mezi chovateli kníračů u nás.
Využitím krycího psa jménem Ch. Rheingau Aristides of Moldau, se mi
podařilo odchovat úspěšný vrh C. Příchodem fenky jménem Urschula Moldau North jsem
si mohla vytvořit další linii. Podařilo se mi dostat se do typu,
který se mi tolik líbil v zahraničí. Je to velké chovatelské štěstí a hodně
trpělivé práce a ještě více práce mě teprve čeká…
|
